Bolestivá menstruace není normální a chlad je pro ženské tělo větší nepřítel, než si myslíme. Jak se na ženské zdraví, endometriózu či hormonální rovnováhu dívá tradiční čínská medicína? V rozhovoru o TČM jsme si povídali s Nikol Mandíkovou, terapeutkou TČM z NAU kliniky. Probraly jsme, proč západní medicína často řeší až následky namísto příčin, jak v těle funguje stagnace energie a proč bychom si jako ženy měly více střežit své teplo i cykličnost.

První polovinu rozhovoru si můžete poslechnout nebo pustit na Spotify, Apple Podcasts a YouTube. Kompletní rozhovor bez omezení najdete za paywallem na HeroHero.co/prostornau.

Jaká byla tvoje cesta k tradiční čínské medicíně?

Jak už to bývá u mnoha lidí, kteří se zabývají zdravím nebo pomáhají ostatním, bylo to skrz vlastní zkušenost. Moje vlastní zdraví v určitý moment začalo odcházet. Měla jsem hodně nemocí, nebylo mi vůbec dobře a setkala jsem se s velkou ignorací a nepochopením od našich západních lékařů.

Musela jsem proto hledat vlastní cestu. Našla jsem si léčitelku na Slovensku, kam jsem dojížděla na léčbu. Tam jsem se setkala s mnoha dalšími pacienty, kteří se trápili s tím stejným a měli stejnou zkušenost s lékaři – že jim nedokázali pomoct, zlehčovali jejich problémy a byli mnohdy velmi arogantní.

Tak jsem se naštvala a říkala jsem si, že to tak nechci nechat a že bych lidem chtěla daleko více pomáhat. Uvažovala jsem o tom, že začnu studovat klasickou medicínu, i když můj původní obor byl úplně jiný. V té době jsem ale viděla na internetu rozhovor o čínské medicíně a tam to udělalo takové to „cvak“ – že tohle je přesně to, co bych chtěla studovat a čím chci lidem pomáhat. Dávalo mi to mnohem větší smysl než moderní medicína.

A co byly ty principy, které svědčily o tom, že čínská medicína je to pravé?

Mně se líbilo, že jde skutečně k příčině a řeší člověka hodně celostně. Kdybych vystudovala západní medicínu, musela bych se vyhranit – jestli budu třeba imunolog, plicní lékař nebo kardiológ. V čínské medicíně řeším člověka komplexně a to se mi líbilo nejvíce.

Mohla bys pro posluchače popsat základní principy, se kterými tradiční čínská medicína pracuje a o které se tu budeme v dnešním rozhovoru opírat?

Mnoho lidí zná klasickou monádu jin a jang. Čínská medicína rozděluje nemoci v první řadě na jinové a jangové. Pak se to rozčleňuje dále na teorii pěti prvků – oheň, země, kov, voda a dřevo.

V každém prvku jsou určité orgány, mezi kterými fungují vztahy. Nemoc vzniká na základě nerovnováhy v těchto pěti prvcích. My se snažíme tuto nerovnováhu najít, vyřešit a dát tělo opět do rovnováhy. Tělo se v podstatě vyléčí samo, protože to umí, jen k tomu potřebuje správné podmínky.

Takže to chápu dobře, že každý člověk má různé poměry těchto prvků?

Ano. Nějaký prvek bývá silnější. Například játra si často vypěstujeme do značné přesily, protože dnes fungujeme ve velkém stresu a nepracujeme dobře s emocemi. Obzvlášť my ženy jsme v tom dobré, že emoce různě potlačujeme.

Játra mají potom přesilu a začnou se přehřívat. Následně začnou útočit na prvek země, což je trávení, takže vznikají potíže s trávením. Játra mají na starost i emoce, takže emočně kolísáme. Když jsou játra v přesile a prvek země oslabený, už se to v těle rozkládá a my to potřebujeme zase napravit.

Tím pádem se naším životním stylem a civilizačními vlivy odkloníme od své přirozené konstituce. Zaujala mě ještě téma chladu, které jsi načrtla. Jak s ním tradiční čínská medicína pracuje?

My ženy spíše inklinujeme ke chladu. Už od přírody jsme více jinové – muži jsou čchi (energie), ženy jsou krev. Máme větší tendenci ke chladu a studeným nohám, proto se potřebujeme více zahřívat.

Naopak jsou ale i ženy, kterým bývá moc teplo. Záleží na tom, v jakém prvku se narodily nebo jakou mají konstituci. Jsou ženy, kterým je pořád horko, a ženy, kterým je pořád zima. Podle toho potřebujeme sestavit jídelníček a upravit životní styl – to, čeho je moc, trošku korigovat, aby časem nevznikaly nemoci a potíže.

Rozumím. Než bychom se vrhly na téma gynekologie v tradiční čínské medicíně… Jednou jsem se s jedním jógovým učitelem bavila o různých druzích jógy – jóga na zdravá záda a podobně. On řekl, že jak člověk jógu praktikuje, tělo se tak zklidní a zharmonizuje, že se ty problémy vyřeší vytrvalou praxí samy od sebe.

Slyším mezi řádky podobný princip i u čínské medicíny – že když má člověk i konkrétní problém, ve výsledku musí řešit své zdraví jako celek. Je to tak, nebo tradiční čínská medicína řeší i konkrétní problém odděleně?

Je důležité vzít to celistvě. Když vznikne nějaký problém – řekněme, že žena trpí na migrény – musíme hledat příčinu jinde, není to jenom o hlavě. Z pohledu čínské medicíny máme například 10 příčin bolesti hlavy.

Musíme najít, proč to vzniká u dané ženy. Ona pak musí svůj život trošku přizpůsobit tomu, aby se jí to nevracelo. Záleží na tom, jestli je to na emočním základě, nedostatečnou stravou, nebo dělá v životě něco špatně, čím tělo signalizuje nerovnováhu. Vždycky to musíme vzít spíše celostně.

A teď už bych se pustila do našeho hlavního tématu, kterým je celostní gynekologie. Jaký je rozdíl mezi klasickou západní gynekologií a přístupem z pohledu tradiční čínské medicíny, tak jak s ním pracuješ ty?

Mám na to takový příklad: představ si své tělo jako zahradu. V zahradě se najednou objeví uschlá rostlina – dejme tomu, že je to bolestivá menstruace. Cílem západní medicíny bude co nejrychleji se zbavit bolesti, eliminovat ji. Čínská medicína se bude ptát, proč ta rostlina uschla. Měla málo vody? Byla hodně na slunci? Nebo bylo v půdě málo živin? To je ten hlavní rozdíl. Čínská medicína se snaží najít příčinu.

Pracuje s pojmy jako čchi (energie a to, jak se cítíme) a krev. Krev má v čínské medicíně daleko širší význam než jen fyzická tekutina, jde spíše o její kvalitu. V gynekologii se zaměřujeme na tři klíčové oblasti:

Proudění – energie čchi a krev musí v těle volně cirkulovat.

Výživa – jestli má tělo dostatek stavebního materiálu, aby dokázalo cyklus vůbec vytvořit.

Teplo – jestli je tělo a samotná děloha dostatečně prohřátá, protože ženské tělo je na chlad velmi citlivé.

Mnohé ženy jsou překvapené, jak velký význam chlad má. Odkrytá bedra, promrzlé nohy nebo studená strava – to všechno proudění zpomaluje a přispívá k bolesti.

Navezla bych ještě na téma chladu. V minulé epizodě jsme se bavily s doktorem Karlem Fouskem o tom, že chlad může být jednou z příčin vulvovaginálního diskomfortu tím, že vytváří stres na pánevní dno.

Je fascinující, že chlad je téma, které máme tendenci zanedbávat. Já sama mám obuté teplé ponožky, i když je takové počasí.

Dostala ses někdy do rozporu se západním přístupem a evidence-based gynekologií?

Až do rozporu ani ne. Spíše mi přijde, že klasičtí gynekologové vůbec neberou v potaz to, že menstruace by neměla bolet. Celkově cyklus se ženami příliš neřeší. Začnou to řešit až v momentě, kdy žena nemůže delší dobu otěhotnět – tam se teprve začne něco dít, i když taky ne vždy úplně šťastně.

Spíše než rozpor v tom vidím nezájem ze strany lékařů. Na klinice to v čínské medicíně řešíme celistvě – nezaměřujeme se jen čistě na hormony nebo menstruaci, ale na celý komplet.

A myslíš si, že když žena řeší problém se svým gynekologem mimo celostní kliniku, může tradiční čínskou medicínu využít jako doplňkovou léčbu? Nebo se ty principy bijí?

Určitě to může využít jako doplňkovou léčbu. Hodně toho využívají třeba ženy, které mají endometriózu a procházejí hormonální léčbou. Ta má někdy vedlejší účinky, které se čínskou medicínou snažíme eliminovat. Stejně tak mě vyhledávají ženy, které jsou v procesu IVF, kde má hormonální stimulace také své vedlejší účinky, nebo se snažíme daný pokus daleko více podpořit.

Dá se to velmi dobře propojit. Není to tak, že se člověk musí léčit buď západně, nebo čínsky. Často je to propojení vůbec nejšťastnějším řešením.

Ještě než jsme se pustily do rozhovoru, bavily jsme se o stagnaci celkové životní energie. Mohla bys toto téma více rozvést?

Tuto energii si můžeme představit jako dopravu ve městě. Když je doprava plynulá, auta jezdí a všichni se dostanou tam, kam potřebují. Pokud vznikne ve městě zácpa nebo kolona, vzniká napětí, chaos a nervozita. A čím déle tato zácpa trvá, tím horší problém vzniká.

Pokud jsou ženy dnes hodně ve výkonu, ve stresu, zapomínají na sebe, rozdávají se pro ostatní a nejsou schopné si odpočinout, tak se postupně do takové kolony dostanou. Ze začátku se to projevuje nenápadně – nervozitou, frustrací, napětím, později třeba nadýmáním břicha nebo silnějším premenstruačním syndromem.

Nadýmání břicha, to je zajímavé…

Čím déle ta stagnace trvá, tím větší kolony vznikají a projevuje se to hůře – painful menstruací, bolestmi prsou, migrénami, problémy s trávením a různými gynekologickými potížemi, jako je endometrióza nebo PCOS. Když je stagnace dlouhodobá, mohou vzniknout i fyzické útvary, jako jsou cysty, myomy nebo právě endometrióza.

A mohla bys ještě popsat, jakým konkrétním způsobem tradiční čínská medicína s těmito potížemi pracuje?

Zaměřujeme se hodně na stravu, výživu, spánek, dech i pohyb. Patří sem akupunktura, moxování, akupresura, čchi-kung nebo různé masáže. Je toho daleko více. S každou ženou jdu postupně a pro každou je potřeba to poskládat trochu jinak. Ale toto jsou věci, na které se zaměřuji nejvíce.

Předpokládám, že u tradiční čínské medicíny (a celkově u alternativy k běžnému západnímu pojetí) je rozdíl v tom, že u klasického lékaře jsme zvyklí vzít si tabletku nebo preparát a problém zmizí z dohledu. Pro někoho může být strašidelná představa léčby, která je běh na dlouhou trať a vyžaduje systémové změny, než že pouze předepíšeš nějakou bylinnou směs a je hotovo.

Jsou ženy, které přijdou a jsou nastavené ve stylu: „Dejte mi bylinky a bude dobře,“ a moc změny v životě dělat nechtějí, nebo nevěděly, že budou potřeba. Od toho jsem tu já, abych jim vysvětlila, že je to nutné. Bylinky samy o sobě jsou jako když ti doma kape kohoutek – ty sice utřeš vodu na zemi, ale kohoutek neopravíš.

Pak jsou ženy, které chápu, že se do daného stavu nějak dostaly a že se z něj budou muset postupnými kroky zase dostat. Tak jak nemoc nevznikla za den, tak i léčba bude nějakou dobu trvat.

V jakém časovém horizontu se bavíme?

Je to individuální. Některé změny umí být velmi rychlé. Když ale vezmeme třeba myomy, ty vznikají dlouhé roky, takže bude trvat delší dobu, než se tělo dá do rovnováhy a začne je řešit. To je delší proces, který dopředu nikdy přesně nevíme. Hodně záleží na samotné ženě, jestli změny bude dělat, nebo se na to vykašle. Někdy se ženám uleví a řeknou si, že už nic dělat nemusí, ale ty hlubší příčiny tam stále jsou a časem to může znovu vyplavat na povrch.

Je nějaký konkrétní problém, se kterým za tebou ženy chodí nejčastěji?

Kdybych to vzala celkově, je to asi endometrióza, endometriální cysty a pak bolestivá menstruace. Ženy často žijí s velkými bolestmi. A i když mají diagnózu endometriózy, nikdy to není jen o tom „chci se zbavit endometriózy“. Každá za tím má trochu něco jiného – některá se chce zbavit bolesti, některá chce otěhotnět, jiná se chce vyhnout operaci nebo si chce zlepšit trávení a energii, aby jí bylo celkově lépe.

Jaké jsou největší zlozvyky, které si jako ženy pácháme na svém zdraví z pohledu výživy, pohybu nebo chladu?

Velký nešvar je, že nerespektujeme svoji energii. Dnešní doba je hodně výkonnostní a nastavená na mužskou, lineární energii. Mnoho žen ani neví, že naše ženská energie je cyklická, a měly by tomu přizpůsobit své fungování.

Při menstruaci máme úbytek energie a pro tělo je to náročné, takže je lepší zpomalit a více odpočívat. My se ale často snažíme nadopovat vším možným, jen aby byla energie stále stejná. Tím si zakládáme na horší problémy do budoucna.

To stejné platí v rámci celého roku – v zimě se snažíme jet pořád stejně a v lednu si dáme předsevzetí, že budeme cvičit a hubnout, přitom příroda ještě spí a má být hluboký klid. Pak se divíme, že předsevzetí nedokážeme dodržet, protože nemáme podporu energie, která přichází až na jaře. Tehdy je ta správná síla dělat změny a začít cvičit.

Druhý problém je sezónní stravování. Supermarkety zapříčinily, že sezónnost zdánlivě neexistuje – cokoliv si koupíš kdykoliv. V zimě bychom měly jíst hodně teplá jídla, v létě můžeme trochu přidat chladnější. Je důležité vnímat sama sebe – pokud jsem zimomřivá, nebudu jíst saláty, ale naopak polévky, které mě prohřejí.

Na začátku léta to svádí dát si něco studeného, ale ještě jsem neslyšela odborníka říct, že by bylo zdravé pití studených nápojů nebo chladivá jídla. V jakých situacích si jako ženy můžeme dovolit ochlazování, aniž bychom riskovaly rozhození svého rytmu?

Jednou za čas určitě ano. Když jsou velká horka, nemám chuť na horkou polévku a dám si zeleninový salát. Je to ale o tom, aby žena vnímala sama sebe. Někdo si dá třikrát po sobě meloun nebo zmrzlinu a je to v pohodě, a jiná žena si dá jednu zmrzlinu a hned cítí chlad a trávení reaguje řidší stolicí.

Tělo musí stravu vždy ohřát na 37 stupňů, což mu bere energii. Jsou ale i horkokrevné ženy, kterým je pořád teplo – když si dají chladnější stravu, nemusí to udělat paseku. Tam se spíše využívají potraviny s ochlazující povahou, než že by jedly od rána do večera studené saláty.

Načaly jsme téma diagnóz, se kterými za tebou ženy chodí – endometriózu, PCOS, bolestivou menstruaci. Jak tradiční čínská medicína tyto diagnózy vnímá? V čem se liší od západní gynekologie?

U každé ženy je nerovnováha poskládaná trochu jinak, protože každá žije jiný život a má za sebou jiný příběh. Když vezmu endometriózu, velkým tématem je stagnující čchi a potom krevní blokáda (krevní stáza).

***

Celý rozhovor s Nikol Mandíkovou je k poslechu na našem HeroHero – NAUspace. Děkujeme za Vaší podporu!