Umělé oplodnění je fenomén, který mění životy lidí … posledních pár desítek let.

Buněčná paměť je fenomén, který nás ovlivňuje po celý život … odnepaměti.

Jak jdou tyto dva fenomény dohromady?

Při metodách umělého oplodnění (IVF) nastává řada situací, na které jako lidský druh nejsme zvyklí. To vše se může propsat do celého života takto počatého dítěte.

Jak například?

– V průběhu celého procesu IVF jsou vajíčko, spermie a následně oplozené vajíčko (embryo) téměř neustále pozorovány. Je hodnocen jejich růst a řada dalších parametrů.

… to může vyvolat celoživotní pocity “jsem neustále sledován”, nebo “musím být perfektní, jinak nebudu přijat” aj.

– Při naprosté většině umělých oplodnění je vpraveno embryo přímo do děložní dutiny. Oplozené vajíčko tak neprochází vejcovodem, nejde “svou cestou” do dělohy.

… to může vyvolat celoživotní pocity “nevím, kam mám jít”, nebo “jsem ztracen” aj.

– Při metodách IVF je se spermií, vajíčkem i embryem neustále manipulováno v nepřirozeném prostředí.

… to může vyvolat celoživotní problémy s blízkým kontaktem, fyzickým dotykem nebo pocitem neustálého narušování vlastních hranic

*******

Témat, která je možné ve spojitosti s metodami IVF nalézt, je celá řada. A rozhodně ne všechna se musí ve stejné intenzitě projevit u všech lidí počatých umělým oplodněním.

Zárověn metody umělého oplodnění umožňují mít děti lidem, pro které by to bylo naprosté sci-fi ještě před 50 lety. Za což jim patří obrovský dík.

Chceme-li ale žít naše životy vědomě, je potřeba vědět o následcích kroků, které ve svém životě děláme. Jako je třeba podstoupení metod IVF…

A na závěr pozitivní tečka.:-)

Všechno má své řešení. I buněčná paměť.

Pro více informací doporučuji literaturu a práci Matthewa Appletona, Thomase Vernyho a hledat ve svém okolí (většinou) kraniosakrální terapeuty pracující s tímto konceptem.

V Ostravě můžeme doporučit Lenku Plecháčkovou, kraniosakrální terapeutku naší kliniky, nebo naši spolupracující Simonu Hojdysz.