Druhou základní část filozofie, s níž přistupuji k lidskému zdraví, představuje koncept pěti pilířů zdraví vycházející ze základů psychosomatické medicíny.

Co si můžeme z této teorie odnést?

• Naše zdraví je postaveno na rovnováze v pěti navzájem propojených a ovlivňujících se oblastech (pilířích) – biologické, psychické, sociální, energetické a spirituální. (Obr. 2)

• Každý z pilířů má své zdroje, z nichž čerpáme svou (ne)rovnováhu – fyziologické a náhradní. (Obr. 3 a 4)
• Fyziologické zdroje jsou nevyčerpatelnou studnicí rovnováhy v každém konkrétním pilíři a jsou tak (optimálně) našimi hlavními zdroji. (Obr. 5)
• Náhradní zdroje kryjí naše potřeby ve chvílích, kdy nejsme schopni čerpat z fyziologických zdrojů. Ze své podstaty tak nejsou špatné(!), nerovnováha nastává v případě, kdy se náhradní zdroje stávají hlavními místo fyziologických. (Obr. 5)
• Stanou-li se náhradní zdroje našimi hlavními, jejich potřeba neustále narůstá a nerovnováha v daném pilíři se tak kontinuálně zvětšuje. (Obr. 6)
• Příklady fyziologických (zelená šipka) a náhradních zdrojů (šedá šipka) jsou uvedeny v grafice. (Obr. 7)

Podobně jako u konceptu pěti těl i zde platí, že tato teorie není dogmatem.

Protože je lidská existence a zdraví tak komplexní záležitost, existuje bezpočet možných přístupů k nim a tedy i teorií a konceptů.

Mně však tyto dva přístupy dávají velký smysl, vidím v nich řadu synergií a vzájemných doplnění a v mém osobním i profesním životě mi přinášejí velký užitek.

Třeba se budou hodit i vám.