Porod nekončí výstupem dítěte z porodních cest.

Naopak pokračuje, a to především ve své sociální rovině.

Dlouhá desetiletí získáváme vědecké důkazy o tom, co všichni ostatní savci na Zemi vědí naprosto přirozeně.

Ať byl předchozí porod jakýkoli, novorozené dítě (či mládě) potřebuje co nejintimnější nerušený kontakt se svojí mámou. Neboli poporodní bonding.

A platí zde několik základních pravidel:

• Čím je daný tvor společenštější, tím je pro něj bonding důležitější. Právě v této době jsou položeny základní kameny (ne)úspěšných vztahů v budoucnu.
• Hlavním motorem celého procesu je oxytocin, někdy nazývaný hormon lásky. Čím “kvalitněji” bonding probíhá, tím více se oxytocinu v tělech mámy, dítěte a potažmo i táty vytváří. A čím více oxytocinu, tím více lásky.
• Výzkum v oblasti perinatální psychologie ukazuje, že neschopnost plně prožít bonding má negativní vliv v mnoha oblastech života dítěte i rodičů.
• Léčba narušeného poporodního bondingu (tzv. bonding repair therapy) je možná, ale je mnohem náročnější než kvalitní prevence. Tou je vědomá příprava na porod a rodičovství oběma partnery a kvalitní a empatická spolupráce všech zúčastněných stran při samotném porodu.
• U dětí je optimální doba pro léčbu narušeného bondingu do 2 let od porodu. V tomto období mozek dětí pracuje na úrovni hlubokých meditativních vln theta a delta, které umožňují efektivní léčbu jakýchkoli traumat.
• U dospělých je léčba náročnější kvůli již rozvinutým kognitivním funkcím a vyžaduje techniky pracující primárně s podvědomím a jeho vzorci.

Máte-li zájem o více informací o významu poporodního bondingu na lidské zdraví, doporučujeme práci dr. Thomase Vernyho (např. kniha Tajný život nenarozeného dítěte).

Pro zájemce o hlubší osobní poznání tohoto tématu a případně i léčbu doporučujeme sledovat americkou psycholožku Ellynne Skove @ellynne, která také pravidelně pořádá semináře a workshopy v ČR.