Spiritualita se stala sprostým slovem. Minimálně v naší západní kultuře poslední doby. Bohužel.

Já spiritualitu (duchovnost) je možné vnímat také jako základní potřebu každého z nás dotýkat se vyšších principů.

Jako je třeba:

• souboj dobra se zlem
• souboj lásky s nenávistí

Jak k ní ale můžeme přistupovat? Jak se spirituálně rozvíjet?

Možností je nepočítaně…

Základní přehled napsaný s lehkostí, vtipem a vlastními životními příklady nám může poskytnout třeba kniha Paths To God od amerického duchovního učitele Ram Dasse (civilním jménem Richard Alpert). Pro mě osobně byla velkým rozšířením mých duchovních obzorů studnicí mnoha inspirací.

A zde jsou 3 základní myšlenky, které jsem si z ní odnesl:

JÓGA – Pro většinu z nás představuje slovo “jóga” cvičení v jednom z mnoha různých směrů. Jóga je ale skutečnosti komplexní cestou “návratu k celistvosti”. A cvičení (ásany) jsou jen jednou z jejích součástí. Neméně důležitými jsou i životní hodnoty, jako je žití v pravdě a lásce k sobě i ostatním, odmítání násilí, chamtivosti a mnoho dalších.

DVĚ CESTY – Je zajímavé, že v našem 3D světě má všechno své dvě polaritní hodnoty. Nahoře-dole, žena-muž, dobro-zlo aj. Podobně i duchovní cestu můžeme chápat z mnoha různých “dvojích pohledů”, které se mohou navzájem doplňovat. Bhakti jóga-džnana jóga, konání-nekonání a další. Stačí si jen vybrat cestu, která mi nejvíce sedí…

HODNOCENÍ – Jednou z hlavních překážek spirituálního rozvoje člověka je hodnocení. Ten je lepší než já, ten je horší než já… Hodnocení je sice jedna z nejdůležitějších funkcí naší mysli a v praktickém životě velmi potřebná, na druhou stranu je ale také zdrojem odsuzování, negativních emocí a svárů. Čím méně budeme hodnotit a čím více budeme pouhými pozorovateli, tím klidnější a šťastnější život budeme žít.