Co můžu udělat pro to, abych lépe zvládal/a stres?

Kdy si říct o pomoc?

A kdy je naopak možné si pomoci sama/sám?

Nejen na tyto otázky přináší odpovědi další díl našeho miniseriálu ze světa polyvagální teorie:

• Chceme-li zvládat životní situace co nejvíc v klidu a konstruktivně, je dobré podporovat náš systém sociálního zapojení (tzv. ventrální vagus). Věnovat se takovým aktivitám, které ladí náš organismus do klidového nastavení (např. jóga, dechová cvičení, meditace) a neustále mít na paměti, že vnější svět je odrazem toho vnitřního. Jak budu přistupovat k mému okolí, tak i ono bude přistupovat ke mě. (Obr. 2)
• Pokud příliš často řešíme situace silou, vypjatými emocemi a cítíme, že bychom raději dali někomu ránu, než s ním promluvili, pak je cestou pravidelné a bezpečné uvolňování nahromaděné energie. Třeba energickým sportem (box, tanec aj.), který nám pomůže “vybít” náš příliš aktivovaný sympatikus. Z této oblasti je možné se “dostat” i pouze svými vlastními silami. Máme jich na to dost, jen je třeba je konstruktivně nasměrovat. (Obr. 3+4)
• Převládá ve vašem životě odevzdanost a strach postavit se sama/sám za sebe? Pak má nad vámi pravděpodobně nadvládu dorzální vagus a ve vašem tělesném systému chybí energie vzepřít se těmto vzorcům. Řešením bývá její doplnění zvenčí. Třeba pomocí individuální či skupinové terapie. Blízký kontakt s jinými lidmi nám “vlévá krev do žil” a to přesně potřebujeme, abychom se dostali z našeho bodu zamrznutí. Nebojte se říct si o pomoc. (Obr. 5+6)

Polyvagální teorie nám dává komplexní odpovědi na naše životní potíže a může být moudrým průvodcem v mnoha našich situacích.

Pro více informací o polyvagální teorii doporučuji sledovat jejího zakladatele dr. Stephena Porgese.