Hlavní strana NAUcast Vidět bez zraku

Vidět bez zraku

11. 06. 2026

Vidět bez očí? V nové epizodě NAUcastu jsme si povídali s dulou a lektorkou extraokulárního vidění ⁠Annou Kekelákovou ⁠ o tématu, které možná mnohým zní neuvěřitelně, a právě proto vyžaduje skutečně otevřenou mysl – o vidění se zakrytýma očima. Co vlastně extraokulární vidění je – a co naopak není? Proč nejde o žádný cirkusový trik ani nadpřirozenou show, ale spíš o způsob, jak se dostat do stavu rozšířeného vědomí a hlubšího vnímání? A jak je možné, že „rozkoukané“ děti dokážou se zakrytýma očima rozpoznávat nejen barvy, ale i tvary, písmena, číst knihu nebo hrát pexeso?

 

V rozhovoru otevíráme i otázku, proč je práce s dětmi v tomto směru často jednodušší než s dospělými – a jak moc nás mohou limitovat hranice toho, co jsme ochotni považovat za možné. Anička zároveň sdílí vlastní zkušenost s tím, že si sama procesem „rozkoukání“ prošla. Přiznává, že bez osobního prožitku by možná sama jen těžko připustila, že něco takového může existovat. Tahle epizoda není o přesvědčování. Je spíš pozvánkou k zamyšlení nad tím, jestli hranice našeho racionálního chápání musí být automaticky i hranicemi lidské mysli. Pokud vás láká osahat si hranici mezi racionalitou a intuicí, ozvěte sa ⁠Aničce na Instagramu ⁠nebo na jejím webu. Celá epizoda je dostupná na ⁠HeroHero.co/prostornau⁠ ❤️ Její zkrácenou verzi si poslechnete na Spotify, Apple PodcastsYouTube.

Zpět

Vidět bez očí? V nové epizodě NAUcastu jsme si povídali s dulou a lektorkou extraokulárního vidění ⁠Annou Kekelákovou ⁠ o tématu, které možná mnohým zní neuvěřitelně, a právě proto vyžaduje skutečně otevřenou mysl – o vidění se zakrytýma očima. Co vlastně extraokulární vidění je – a co naopak není? Proč nejde o žádný cirkusový trik ani nadpřirozenou show, ale spíš o způsob, jak se dostat do stavu rozšířeného vědomí a hlubšího vnímání? A jak je možné, že „rozkoukané“ děti dokážou se zakrytýma očima rozpoznávat nejen barvy, ale i tvary, písmena, číst knihu nebo hrát pexeso?

 

V rozhovoru otevíráme i otázku, proč je práce s dětmi v tomto směru často jednodušší než s dospělými – a jak moc nás mohou limitovat hranice toho, co jsme ochotni považovat za možné. Anička zároveň sdílí vlastní zkušenost s tím, že si sama procesem „rozkoukání“ prošla. Přiznává, že bez osobního prožitku by možná sama jen těžko připustila, že něco takového může existovat. Tahle epizoda není o přesvědčování. Je spíš pozvánkou k zamyšlení nad tím, jestli hranice našeho racionálního chápání musí být automaticky i hranicemi lidské mysli. Pokud vás láká osahat si hranici mezi racionalitou a intuicí, ozvěte sa ⁠Aničce na Instagramu ⁠nebo na jejím webu. Celá epizoda je dostupná na ⁠HeroHero.co/prostornau⁠ ❤️ Její zkrácenou verzi si poslechnete na Spotify, Apple PodcastsYouTube.

Zpět