Hlavní strana Články Stres – z pohledu polyvagální teorie

Stres – z pohledu polyvagální teorie

04. 06. 2024

V poslední době jsem zažil řadu “aha” momentů v mnoha oblastech mého osobního i pracovního života. Jeden z nich bylo seznámení s tzv. polyvagální teorií.

 

Díky ní jsem konečně pochopil nejen řadu mých osobních situací, ale také proč a jak obecně reagujeme na stres, proč mnoho lidí setrvává v postojích, které je očividně ničí a jak je možné se z těchto postojů vymanit.

 

Co to tedy je “polyvagální teorie”?

 

  • Jejím tvůrcem je americký neurolog, dr. Stephen Porges. Vysvětluje, jak zvládáme stres, jak se můžeme vůči němu stát odolnějšími nebo jaké tělesné pochody s ním v různých situacích souvisejí.
  • Každý člověk je schopen reagovat na životní situace třemi různými způsoby. Zapojením tzv. ventrální vagu, sympatiku nebo dorzálního vagu.
  • Nervus vagus (=bloudivý nerv) je hlavním nervem tzv. parasympatiku, neboli klidové části autonomního nervového systému. Obecně zprostředkovává klidové nastavení organismu. Podporuje trávení, snižuje srdeční i dechovou frekvenci a celkově nás ladí “do klidu”. Zároveň nám pomáhá lépe fungovat ve společnosti dalších lidí.
  • Polyvagální teorie hovoří o tom, že všechny tyto známé projevy vagu jsou přenášeny jeho přední (ventrální) větví, která je vývojově mladší (týká se především savců) a u člověka se vyvíjí až po 30. týdnu nitroděložního vývoje.
  • Druhá, vývojově starší, je zadní (dorzální) větev vagu. Její aktivace vede k ještě většímu útlumu srdeční i dechové frekvence a celkovému zamrznutí organismu. Podle této teorie představuje hlavní systém zvládání stresu u plazů a u člověka se vyvíjí již od raných fází těhotenství.
  • Třetí možnou “volbou” pro zvládání stresu je sympatikus, neboli aktivizační část autonomního nervového systému. Jeho aktivita je zprostředkována mnoha různými nervy po celém těle. Převládne-li v těle sympatikus, zvýší se tepová i dechová frekvence, krev z trávících orgánů se přesune do svalů a my jsme připraveni na “boj nebo útěk”.

 

-> Kdy se který systém spouští?

 

-> Jak nás bloudivý nerv ovlivňuje při komunikaci s dalšími lidmi?

 

-> Jaký vliv má na nás a naši schopnost zvládat stres výchova?

 

To vše spolu probereme v dalších příspěvcích.

 

(KF)

Zpět

V poslední době jsem zažil řadu “aha” momentů v mnoha oblastech mého osobního i pracovního života. Jeden z nich bylo seznámení s tzv. polyvagální teorií.

 

Díky ní jsem konečně pochopil nejen řadu mých osobních situací, ale také proč a jak obecně reagujeme na stres, proč mnoho lidí setrvává v postojích, které je očividně ničí a jak je možné se z těchto postojů vymanit.

 

Co to tedy je “polyvagální teorie”?

 

  • Jejím tvůrcem je americký neurolog, dr. Stephen Porges. Vysvětluje, jak zvládáme stres, jak se můžeme vůči němu stát odolnějšími nebo jaké tělesné pochody s ním v různých situacích souvisejí.
  • Každý člověk je schopen reagovat na životní situace třemi různými způsoby. Zapojením tzv. ventrální vagu, sympatiku nebo dorzálního vagu.
  • Nervus vagus (=bloudivý nerv) je hlavním nervem tzv. parasympatiku, neboli klidové části autonomního nervového systému. Obecně zprostředkovává klidové nastavení organismu. Podporuje trávení, snižuje srdeční i dechovou frekvenci a celkově nás ladí “do klidu”. Zároveň nám pomáhá lépe fungovat ve společnosti dalších lidí.
  • Polyvagální teorie hovoří o tom, že všechny tyto známé projevy vagu jsou přenášeny jeho přední (ventrální) větví, která je vývojově mladší (týká se především savců) a u člověka se vyvíjí až po 30. týdnu nitroděložního vývoje.
  • Druhá, vývojově starší, je zadní (dorzální) větev vagu. Její aktivace vede k ještě většímu útlumu srdeční i dechové frekvence a celkovému zamrznutí organismu. Podle této teorie představuje hlavní systém zvládání stresu u plazů a u člověka se vyvíjí již od raných fází těhotenství.
  • Třetí možnou “volbou” pro zvládání stresu je sympatikus, neboli aktivizační část autonomního nervového systému. Jeho aktivita je zprostředkována mnoha různými nervy po celém těle. Převládne-li v těle sympatikus, zvýší se tepová i dechová frekvence, krev z trávících orgánů se přesune do svalů a my jsme připraveni na “boj nebo útěk”.

 

-> Kdy se který systém spouští?

 

-> Jak nás bloudivý nerv ovlivňuje při komunikaci s dalšími lidmi?

 

-> Jaký vliv má na nás a naši schopnost zvládat stres výchova?

 

To vše spolu probereme v dalších příspěvcích.

 

(KF)

Zpět