Opakované poševní „kvasinky“?
05. 11. 2024
Svědění
Pálení
Dyskomfort
To jsou nejčastější potíže žen s opakovanými “kvasinkovými” infekcemi pochvy.
Proč ty uvozovky?
- Nejčastěji je diagnóza kvasinek stanovena na základě “typického” vzhledu poševního výtoku (bílý, hrudkovitý, s normálním pH poševního prostředí) a standardní laboratorní kultivace.
- Tento “typický” vzhled výtoku je ale možné vidět i u jiných typů poševních zánětů (např. laktobacilóza či cytolytická vaginóza) a standardní kultivace stanoví především ty mikroorganismy, které jsou nejodolnější. Není ale řečeno, že jsou to právě ty, které způsobily potíže.
- Kvasinky patří mezi houby. Z této podstaty u nich můžeme pozorovat dvě základní životní formy: SPORY (neaktivní, spící varianta) a HYFY (aktivní, způsobující zánět). To nám však výše uvedené zhodnocení výtoku a/nebo laboratorní kultivace nedokážou určit.
- Nejprůkaznější metoda k vyšetřování poševních zánětů je tak mikroskopické vyšetření tzv. nativního preparátu přímo v ambulanci lékaře (více v grafice).
- Z mnoha desítek žen, které jsem už v mé praxi vyšetřoval pro opakované “kvasinkové” infekce pomocí nativního mikroskopického preparátu, pouze u JEDNÉ z nich jsem nalezl přítomnost hyf. Tedy pouze tato jedna žena měla SKUTEČNOU kvasinkovou infekci.
-> Je tedy jasné, že nejčastěji doporučovaná léčba “kvasinek”, tedy antimykotické masti či vaginální globule, jsou vlastně pouhým placebem.
-> Proto u takto léčených žen dochází k rychlému návratu potíží po skončení antimykotické léčby.
-> Nejúčinnější (a velmi dostupnou) léčbou jsou poševní výplachy z jedlé sody (návod v jednom z příštích příspěvků).
Přestože neexistuje jasná shoda v odborné literatuře, co přesně tyto nekvasinkové poševní infekce způsobuje a o jaké typy se vlastně jedná (většinou jsou skloňovány výše uvedená laktobacilóza a cytolytická vaginóza), studie se shodují, že výplachy z jedlé sody skutečně fungují (min. v 70% případů).
Závěrem je ale potřeba uvést, že i tyto výplachy jsou pouze léčbou symptomatickou. Vždy je potřeba pátrat po skutečné vyvolávající příčině, kterou je v naprosté většině hormonální dysbalance.
ZpětSvědění
Pálení
Dyskomfort
To jsou nejčastější potíže žen s opakovanými “kvasinkovými” infekcemi pochvy.
Proč ty uvozovky?
- Nejčastěji je diagnóza kvasinek stanovena na základě “typického” vzhledu poševního výtoku (bílý, hrudkovitý, s normálním pH poševního prostředí) a standardní laboratorní kultivace.
- Tento “typický” vzhled výtoku je ale možné vidět i u jiných typů poševních zánětů (např. laktobacilóza či cytolytická vaginóza) a standardní kultivace stanoví především ty mikroorganismy, které jsou nejodolnější. Není ale řečeno, že jsou to právě ty, které způsobily potíže.
- Kvasinky patří mezi houby. Z této podstaty u nich můžeme pozorovat dvě základní životní formy: SPORY (neaktivní, spící varianta) a HYFY (aktivní, způsobující zánět). To nám však výše uvedené zhodnocení výtoku a/nebo laboratorní kultivace nedokážou určit.
- Nejprůkaznější metoda k vyšetřování poševních zánětů je tak mikroskopické vyšetření tzv. nativního preparátu přímo v ambulanci lékaře (více v grafice).
- Z mnoha desítek žen, které jsem už v mé praxi vyšetřoval pro opakované “kvasinkové” infekce pomocí nativního mikroskopického preparátu, pouze u JEDNÉ z nich jsem nalezl přítomnost hyf. Tedy pouze tato jedna žena měla SKUTEČNOU kvasinkovou infekci.
-> Je tedy jasné, že nejčastěji doporučovaná léčba “kvasinek”, tedy antimykotické masti či vaginální globule, jsou vlastně pouhým placebem.
-> Proto u takto léčených žen dochází k rychlému návratu potíží po skončení antimykotické léčby.
-> Nejúčinnější (a velmi dostupnou) léčbou jsou poševní výplachy z jedlé sody (návod v jednom z příštích příspěvků).
Přestože neexistuje jasná shoda v odborné literatuře, co přesně tyto nekvasinkové poševní infekce způsobuje a o jaké typy se vlastně jedná (většinou jsou skloňovány výše uvedená laktobacilóza a cytolytická vaginóza), studie se shodují, že výplachy z jedlé sody skutečně fungují (min. v 70% případů).
Závěrem je ale potřeba uvést, že i tyto výplachy jsou pouze léčbou symptomatickou. Vždy je potřeba pátrat po skutečné vyvolávající příčině, kterou je v naprosté většině hormonální dysbalance.
Zpět