Starobylé učení tonglen. To je jedna ze základních praktik tibetského buddhismu očišťující nás od nánosů našich minulých skutků a otevírající cestu k naplněnějšímu životu.

V překladu znamená “dávat a přijímat”. Když se zamyslíme, dávání a přijímání se vlastně dotýká všech oblastí našich životů. V dnešní době komercializace mezinárodních i lidských vztahů pak má tento princip naprosto zásadní význam. Má dáti-dal.

V tomto tibetském učení však dávání a přijímání znamená něco úplně jiného. Vlastně opak toho, co kolem sebe v současném světě vidíme. Dávat všechen zisk a výhru druhým, přijímat všechny ztráty a prohry na sebe.

Co to znamená?

Pro každého něco jiného. Je to spíše o tom zamyslet se, jak touto optikou mohu žít svůj život. Zamýšlet se nad různými každodenními i méně častými situacemi, jak bychom se v nich podle tohoto učení mohli zachovat.

Ale rozhodně to neznamená, že bychom se měli vydat ze všech svých zdrojů a živořit. Zároveň to neznamená, že bychom měli bezmezně přijímat utrpení jiných. To ne.

Pokud nebudeme my sami žít v základním uspokojení svých životních potřeb, pak prostě nebudeme mít kapacitu na tuto životní cestu.

A co to je základní uspokojení?

U každého zase něco jiného. Ale obecně lze říci, že to je takové naplnění svých potřeb, které co nejméně vyvolá jakékoli utrpení druhých.

Potřebuji nové auto? Ok. A potřebuji takové, které stojí několik milionů? Pokud ano, pak co všechno pro tuto cenu musím obětovat? Spokojený rodinný život, protože budu muset být pořád v práci? … Anebo mi bude stačit levnější varianta a zachování spokojeného života? Díky tomu budu mít třeba čas se více věnovat jiným lidem, jejich potřebám, pomáhat jim, a dělat tak tento svět příjemnějším a hezčím místem k životu.

To je tonglen v praktickém životě.

Děláte to už tak? Skvělé. Pak směle pokračujte.

**************
Autor: neznámý tibetský autor, citováno z knihy “Tibetská kniha o životě a smrti”